Zda fena zabřezla či nikoliv, zpočátku nepoznáme. Jen u některýct fen se brzy změní chování, fena je mazlivá, klidnější. Většinou ale až po pátém týdnu březosti uvidíme nějaké tělesné změny. Fena přibírá na váze, začne se rozšiřovat v posledních párech žeber a nalévá se mléčná žláza.

Ani to však nemusí být stoprocentní známkou. Že se fena chystá nás obdařit štěňaty, neboť se může jednat také o „falešnou březost“, V tomto případě probíhá vše jako u normální březosti, fena má mléko, chystá se i k porodu, ale nakonec „adoptuje“ nějakou plyšovou hračku a to je vše. Hodně majitelů proto dává přednost vyšetřeni ultrazvukem, aby měli jistotu, zda štěňata skutečně budou. Pokud je zjištěna falešná brezost, je nutno feně omezit potravu, nedávat žádné mléčné výrobky, na mléčnou žlázu přikládat studené obklady a dopřát zvířeti hodně pohybu.

V první polovině březosti by fena měla být préočkována, aby byla zajištěna imunita štěňat v době kojení fenou, také je dobré ji znovu odčervit (například Drontal, Lopatol, Taknin aj).

Neočekávejte, že zabreznutí se projeví zvětšením či provisnutím břicha. U pyrenejských psů se dokonce při menším počtu štěňat brezost nemusí poznat vůbec. Jinak doporučuji, aby si majitelé po pátém týdnu začali prohlížet fenu jakoby seshora. Měla by nabývat hruškovitého tvaru v posledních párech žeber, jakoby sejí dělaly „bouličky“, začnou jí odstávat chlupy. Tyto partie se pak stále rozšiřují.

Fena je březí cca 57 až 63 dnů. Do poloviny březosti fenu nemusíme nijak omezovat v pohybu, běžných procházkách a podobné. V této době by také fena měla být naposled očkovaná a odčervená.

Do 36. až 38. dne Je zátěž matky zanedbatelná. Pak ovšem začíná „Štěněcí bujení“. Nejlépe je, když jí začneme, pokud je při chuti, tak od třetího týdne mírně zvyšovat dávky krmiva. Nejvyšší příjem je mezi 26. až 54. dnem, 8. až 9- týden se příjem krmiva omezuje obvykle na normál, u některých fen dokonce výrazně snižuje, okolo porodu nastává útlum a fena nepozře skoro nic. V druhé polovině březosti začneme krmivo rozdělovat na dvě, případně později na více dávek denně. Musí to být krmivo výživné, lehce stravitelné, obsahující vyšší koncentraci živin a minerálních látek. To znamená maximum při co nejmenším objemu, neboť fena je stále více zaplňována Štěňaty na úkor prostoru žaludku.

Chuť k jídlu je také u každého jedince odlišná. Některá fena by jedla nepřetržitě, jinou musíme nutit. V každém případě má být pro fenu stravy nejen dostatek, ale musí být také kvalitní, pestrá, doplněna vitaminy a mineráliemi.

Předem rozvážíme, kdeby měla fena při a po vrhu být, které místo je nejvhodnější. Měl by to být klidnější, teplý prostor, kde je možno na fenu dohlížet často či trvale. Je vhodné udělat pro fenu bednu o rozměrů cca 150 x 150 cm, vysokou kolem 30-40 cm, kolem které je ve výšce asi 12-15cm hranolek.

Tento hranolek často zachrání život štěněte, které by fena jinak zalehla, neboť se hřbetem nedostane až k postranici a štěně má šanci vylézt pod hranol. Fena pyrenejského psa a i jiné těžké a velké feny většinou nelehají nijak opatrně, prostě najednou upadnou a obzvláště při početnějším vrhu může dojít k zalehnutí štěněte.

Toto místo, bedna, by mělo být připraveno asi čtrnáct dnů před minimálním termínem vrhu proto, aby si fena mohla zvyknout, že to je její hnízdo, že právě zde to bude pro její potomky nejlepší. Kotistě musí být izolováno od chladného podkladu kobercem, starší dekou a musí být v prostoru, kde je možno dosáhnout pro vrh požadované teploty. Doporučuje se často zavěsit nad toto místo infračervenou lampu, ale musím říci, že ještě lépe se mně i mnoha našim chovatelům osvědčilo vytápění zespodu. Elektrická dečka či různě upravené topné kabely. Štěňata se rychle zahřejí, jsou stále suchá a spokojená a navíc není nutno tak úzkostlivě v místností vytápět na nutných 28-30 stupňů v prvním týdnu života. Teplota se pak postupně snižuje po 7-14 dnech. Samozřejmě při používání vytápění „zezdola“ je celá záležitost s teplem daleko jednodušší.

Od 57. dne březostí by fena neměla být nechávána dlouho o samotě, protože její „těžká hodinka“ může přijít kdykoli. Je dobré tak týden před tímto termínem nenechat fenu již příliš běhat, skákat a podobně, aby nedošlo k předčasnému porodu. Je také třeba fenu pravidelně prohlížel, neboť krvavý či hnisavý páchnoucí výtok svědčí o komplikaci. Stává se, že štěně či celý vrh v děloze feny uhynou, začnou se rozkládat a hrozí v tom případě i úhyn feny. Pfi jakékoli komplikaci podobného druhu je třeba okamžitě volat veterináře. Je stejně velmi důležité mít dojednáno s veterinárním lékařem, jak je možno se s ním v kteroukoli hodinu spojit, neboť nikdy nemůžeme předpokládat, jaký bude průběh porodu.

Dále bychom si měli připravit:

- Čistá vyvařená prostěradla, kretony a podobně,

- dezinfekci, nůžky, tampony či vatu, bflé nitě, váhu, tužku, zápisník

- zakoupíme pro jistotu mléko pro štěňata (upozorníme při nákupu, že se nám jedná o typ mléka, který je možno používat hned po narození).

Pak již můžeme jen čekat a bedlivě fenu pozorovat. Asi 2-3 dny před porodem začíná fena být štíhlejší kolem ledvin, vše sestupuje jakoby dolů. Většina fen začne být neklidná, hrabe, trhá deky, častěji močí, chce stále ven a zase dovnitř, je velmi nervózní. Pokuste se zachovat klid, uklidňujte ji, hlaďte, buďte pokud možno s ní co nejčastěji. Pokud propadnete panice, zvířen jen uškodíte, neboť vaše nejistota se přenese i na budoucí matku.

Fena může rodit vleže, vsedě nebo i vestoje. Ve většině případů se fena dokáže o novorozeně postarat zcela sama a vy jen přihlížíte. Rozkousne plodové obaly i pupeční šňůru, štěně očistí. Spolu se štěnětem odchází spousta plodové vody, krve a lůžko. To fena většinou okamžitě sežere. Pokud si fena neví rady, což se někdy u prvniček může stát, musíte ihned zasáhnout a rozstřihnout plodové obaly a štěně vyprostit. Jakmile není pomoc okamžitá, štěně se může udusit či přidusit. Když štěně nedýchá, je malátné, masírujte je, obraťte hlavičkou dolů a třepte, případně dejte pod studenou vodu a masírujte. Jiné praktiky doporučují takzvané umělé rozdýchání natahováním štěněte a ohýbáním hlavičky k zadním tlapkám, prípadně i umělé dýchání.

Štěně by se mělo vzpamatovat a začít křičet. Pak je osušte a dejte feně. Některá Štěňata přicházejí na svět již bez plodových obalů a je pak nutno sledovat, jestli ostatní z feny vyjde. Když jsou lůžka ve feně zadržena, nevyčistí se zcela a dochází k zánětům a v těžších případech ke ztrátě mléka.

Každé narozené štěně po očištění zvážíme, poznamenáme si hodinu narození a případně znaky (např. psík, bílá packa, váha, narozen).

Doporučuji dát pak štěně na elektrickou podložku do malé bedýnky, kde je na teple spokojené a nekřičí, což by fenu velmi rušilo. Malou bedýnku přistrčíme blízko ke kotišti, aby se fena mohla přesvědčit, že tam potomka skutečně má, případně ho olíznout. Jak porod pokračuje, prodlužují se většinou intervaly mezi štěňaty. Když to vypadá na chvíli klidu, můžeme štěňata přiložit k feně na první napití. Jakmile by opět fena začala mít stahy. Štěňata odstraníme do bezpečí. Pokud je interval mezi štěňaty delší než dvě hodiny, fena je neklidná a tlačí, ale štěně nevychází, je dobré se poradit s veterinářem. Může jít o špatnou polohu štěněte nebo o mrtvé štěně a podobně a je zapotřebí odborné pomoci.

Po ukončení porodu se fena většinou uklidni, olíže, jde se vyvenčit, napít, případně i najíst, a uloží se k péči o vrh a pak usne. Jakmile je to možné, řádně fenu omyjeme vlažnou vodou a průběžně pokračujeme v hygieně i po další dny, kdy se fena čistí. Je samozřejmé, že vodu má fena k dispozici trvale, někdo používají i čaj či kávu pro povzbuzení

Celý porod může trvat mnoho hodin, neboť pyrenejský pes i jiná velká plemena mají vrhy dosti početné. Průměr je deset Štěňat, ale není výjimkou ani čtrnáct až sedmnáct. Štěňata můžete buď nechat trvale u feny, obzvlášťkdyž je to klidná a pozorná matka, a jen dohlížej aby nedošlo k nějakému problému, nebo je možno štěňata z male bedýnky dávat každé dvě hodiny k feně. Tento způsob se osvědčil zejména v noci, kdy nemusí být některý z rodiny trvale na stráži a je možno se přece jen dvě hodinky vyspat.

Vím, že pro mnohé chovatele, kteří mají svou fenu při porodu, v kotci či boudě a ráno se jdou podívat, kolik se toho narodilo, se bude zdát uvedená péče přehnaná a směsná. Přesto jsem přesvědčena, že popsaná péče o fenu i štěňata je zcela na místě a každý, kdo má ke svému psu dobrý citový a zodpovědný vztah, nenechá ho při porodu bez pomoci jak psychické tak fyzické.

Štěnata pyrenejských psů se rodí s tmavými znaky na hlavě, po těle a u kořene ocasu, zcela bez pigmentu který se s růstem štěnat začíná objevovat a dotvářet zpravidla do třech měsíců stáří, vyjímečně i déle, ale po dosažení jednoho roku je úplný.

Váha štěňat se může dost různit dle založení feny, dostatku krmení v době březosti, termínu porodu atd. Průměrná žádoucí porodní váha je kolem 500 g. Odchylky nahoru i dolů jsou možné, nedoporučujeme odchovávat štěňata s výrazně nízkými porodními váhami (kolem 350 g a méně), neboť zde je předpoklad drobnějšího vzrůstu a křehké kostry. První dva dny po porodu obvykle štěňata, stejně jako děti, ubývají na váze, od třetího dne jsou již vidět přírůstky. To ovšem za předpokladu, že fena má dostatek mléka správné i konzistence a bílé barvy. První mléko, mlezivo, které štěňata od feny vypijí. Je pro ně velmi důležité, i když ho ještě není mnoho. Během dvou až tří dnů se produkce mléka silně zvětší. Jsou ovšem velmi mléčné feny, které produkují obrovské množství mléka již několik dní před porodem.

Pokud se štěňata napijí a spokojeně usnou, je vše v pořádku. Pokud se stěhují od struku ke struku, naříkají, je mléka nedostatek, a chovatel musí dle návodu přistoupit k dokrmování sušeným mlékem pro štěňata. Pokud jsme nuceni živit Štěňata uměle, řídíme se přesně návodem výrobce a krmíme pravidelně každé dvě hodiny, a to zpočátku ve dne i v noci.

Je nutné zkontrolovat teplotu feny, neboť horečnaté onemocnění a záněty často způsobí trátu mléka. Dočasně je možno štěnata uklidnit podáním čaje pro kojence. Pokud má fena asi šest štěnat a

Je nutné zkontrolovat teplotu feny, neboť horečnaté onemocnění a záněty často způsobí ztrátu mléka. Dočasně je možno štěňata uklidnit podáním čaje pro kojence. Pokud má fena asi šest štěňat a dosti mléka, začínáme s přikrmováním kolem dvacátého dne věku. Pokud fena není dostatečně mléčná, začneme s prikrmováním již od čtrnácti dnů. Jestliže odchov áváme vyšší počet štěňat, je přikrmování samozřejmé již často od prvních dnů. Proto, aby fena dokázala vyprodukovat dostatek mléka pro své potomky a ještě sama zůstala v dobré kondici, je třeba matku velmi kvalitně a v dostatečném množství krmit. Opět nezapomínáme na přísun vitaminů a ostatních prvků, zvlášťna dostatek vápníku. Nejvyšší nároky feny na množství a kvalitu krmiva jsou od druhého týdne po porodu a udrží se asi čtyři týdny na stejné úrovni. Fena by měla dostávat krmivo několikrát denně tak, že její spotřeba se zvýší zhruba třikrát až čtyřikrát oproti normálu. Záleží opět individuálně na kondici, žravostí, množství štěňat a podobně.

Celou dobu, co jsou štěňata kojena a nepřijímají tuhou potravu, je fena čistí, uklízí výkaly, masíruje je. Samozřejmě je nutné nejméně jednou denně vyměňovat podložku v bedně z hygienických důvodů. Později se již štěňata vyprazdňují sama a musí uklízet sám chovatel. Osvědčilo se dávat do Jednoho rohu bedny například noviny a štěňata se brzy naučí chodit na jedno místo. Štěně je po narození slepé, hluché, má pouze hmat, čich, cítí bolest a chlad. Oči se otvírají kolem deseti až čtrnácti dnů věku, ovšem skutečně vidět začínají až po dalším týdnu. Sluch je možno zaznamenat ve věku třinácti až sedmnácti dnů.

V rozmezí čtrnácti až dvaceti dnů začneme zvykat štěňata na jinou potravu, než je stálý zdroj od mámy. Zprvu začínáme z misky mlékem, ve kterém postupně rozmělňujeme tvaroh, šťávu z mrkve, mleté maso, piškoty. Můžeme také podávat krupicovou kaši, později vývar, s masem, vločky, těstoviny, zeleninu. Pokud místo masa používáme granule, zakoupíme speciální granule pro štěňata a dle chuti je buď namáčíme do mléka či do vývaru, později můžeme podávat suché, samozřejmě se stálým přístupem k vodě. Minimální váha při odběru je v sedmi týdnech sedm kilogramů. Skutečně u tak velkého plemene by neměl být žádný problém s dosažením této váhy, pokud jsou štěňata zdráva a vyvíjejí se normálně. Je mnoho chovatelů, u nichž mají štěňata v tomto věku váhu kolem osmí až deseti kilogramů!

Stěně může být prodáno minimálně ve věku sedmi týdnů, když je provedena poradcem chovu přejímka vrhu. Každý asi přistupuje k prodeji jinak, ale ten, pro koho není pes jen věc či nástroj k získání finančních prostředků, si budoucí majitele pečlivě vybírá. Velmi záleží na tom, aby se štěně dostalo do dobrých a zodpovědných rukou, kde je předpoklad, že prožije hezký psí život.