Archiv pro měsíc: Září 2003

Každý si psa kupuje z jiného důvodu. Někdo chce hlídače, společní­ka, kamaráda, jiný má zájem o výstavy, další chce chovat. Každý, kdo se chce chovu věnovat, by si měl uvědomit, že to je na čas, péči i finance náročná záležitost. Je třeba mít pro chov podmínky, aby bylo možno potomstvu připravit dobrý start do života.
Horní hranice možnosti uchovnění není stanovena. To znamená, že majitel může zvíře uchovnit třeba ve čtyřech letech, to je jeho věc. DKK je možno rentgenovat u velkých plemen obvykle od 18 měsíců věku.
Pokračovat ve čtení

Pyrenejský pes je plemeno, které je na péči velmi nenáročné. Nutná péče o psa by se měla stát pro jeho majitele vlastně zábavou, možností bližšího kontaktu se psem a vlastně i vizitkou ve smyslu: „Jaký pán,takový pes“. Každý pes by měl být čilý spokojený, s lesklou srstí, bez ekzémů a holých míst, s přiměřenou chutí k jídlu.

Pokračovat ve čtení

Rozhodli jste se tedy vzít na sebe starosti i radosti se psem. Také jste si rozmysleli , zda chcete psa či fenku. Každé pohlaví má své přednosti či problémy. Záleží na tom, zda se v budoucnu chcete aktivně věnovat chovu či nikoliv. Většina těch, kteří nemají vyhraněný zájem o chov, si bere psi, se kterými nejsou potíže v období říje, jsou větší a mohutnější než feny, jsou ztělesněnou sílou o váze 60-70 kg. Na druhé straně fena bývá obvykle mírnější a ovladatelnější, lépe s ní vyjdou začátečnicí. Ovšem i zde výjimka potvrzuje pravidlo.
Pokračovat ve čtení

Pyrenejský pes doroste své velikosti zhruba v jednom roce, ale celkový teěesný vývoj je ukoncen až ve dvou letech u feny, u psa ješte později.Samec, typický svou velkou hlavou, mohutností, srstí, hřívou atd. je takzvaně „hotový“ kolem tří let věku.
Ovšem tak jako i jiná velká plemena, nedoživá se ani pyrenejský horský pes mnoha let, desetiletý pes je již uctihodný věk. Ať tedy chceme či nechceme, přijde čas, kdy náš kamarád je starý, klidný a moudrý. Potřebuje nás stejně, možná ješte více než v mládí. Připravte mu hezké stáří a pečujte o něj. Zaslouží si to.
Pokračovat ve čtení

Někdo svého psa vystavuje rád, je to pro něj to nejdůležitější, jiný předvádění nesnáší, další si odbyde jen to nejnutnější a pak svého psa prostě má, raduje se z něho samotného. Je třeba si hlavně uvědomit jednu podstatnou věc – výstava je soutěž, zájmová činnost, hobby a jako k takové by k ní každý majitel, chovatel měl pňstupovat.

Pokračovat ve čtení

Pokud se nám pes nezdá „ve své kůži“, měli bychom mu v prvé řadě změřit teplotu. Teploměr namažeme vazelínou či dětskou mastí a opatrně zavedeme do konečníku. Pozor na prudký pohyb a zlomení!
Teplotu měříme 2-3 minuty. Běžná tělesná teplota psa je v rozmezí 37,5 až 39,0 °C s tím, že u mladého psa se blíží vyšší hranici a u staršího psa nižší

Pokračovat ve čtení

Každé štěně má svůj genetický základ daný, ale to ostatní, tedy jeho výchovu, má ve svých rukou každý nový majitel. Záleží jen na něm, jaký jeho pes bude, jak svou důsledností a správným přístupem potlačí vrozené nedostatky a vyzdvihne klady. Pes má své vlastní hodnocení – je to pro mne dobré, není to pro mne dobré. Z toho musí tedy jeho usměrňování vycházet.Je mnoho nových majitelů, kteří jsou buď úplnými začátečníky nebo vlastnili před tím zcela odlišné plemeno. Takže v prvém případě si majitelé nevědí rady vůbec, v druhém případě je nutný zcela odlišný přístup k psovi, k této rase.

Pokračovat ve čtení

Kvalita krmiva je v prvním roce života rozhodujícím faktorem pro vzhled a zdraví vašeho psa, pro dobrý vývoj kostry a kloubů. Lidově řečeno – co do psa nedostanete v prvním roce života, to už nikdy nedohoníte.

Pokračovat ve čtení